Karel Vika
| Karel Vika | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. prosince 1875 Sadská |
| Úmrtí | 22. srpna 1941 (ve věku 65 let) Nové Město |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatel, prozaik, humorista, publicista, překladatel a vydavatel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Vika (1. prosince 1875 Sadská – 22. srpna 1941 Praha[1]), původním jménem Karel Houžvička, byl český spisovatel a redaktor. Používal pseudonymy Ondřej Vosyp, Kave a Kvik.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Učil se na měšťanské škole v Nymburce, dále studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Učitelství se věnoval na několika místech, nejdéle ve Starých Benátkách a v Hodkovicích. Později učitelskou dráhu opustil a stal se redaktorem nymburských Občanských zájmů a následně Náchodských listů. V roce 1903 přešel do Besed lidu a Světozoru.[3] Po 1. světové válce si založil vlastní humoristicko-satirický časopis Honza. Své knihy vydával vlastním nákladem s výjimkou sbírky povídek Malé dámy (nakladatelství J. Otto, 1913).[4]
Díky přátelství s okruhem pražských bohémů vytvořeným kolem Jaroslava Haška ilustroval mnohé Vikovy knihy Josef Lada.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Vikovo beletristické dílo – povídkové i románové – je částečně dokumentárního charakteru. Odráží Vikovy zážitky z dráhy učitelské (Zápisky podučitelovy I–V, 1911–1921), redaktorské (Zápisky redaktorovy, 1915) i všednodenní (Z mé staré zlaté Prahy, 1941; Dětské vzpomínky, 1928; Klukovské vzpomínky, 1929; Studentské vzpomínky, 1930). Další dílo čerpá z autorových postřehů o dětské mysli a empatie k lidem na okraji společnosti, a to buď v realistické kresbě, nebo stylizaci do humoresky.[3] Spolu s bratrem Josefem Houžvičkou (pseudonym Josef Houžvic) a také samostatně napsal kolem deseti divadelních her.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětější Trojice v Podskalí, sign. TRP Z14, s. 287
- ↑ DOLENSKÝ, Antonín. Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žíjících kulturních pracovníků a pracovnic. V Praze: Josef Zeibrdlich, 1934–1936. 2 sv. (585 s., 672 s.).
- ↑ a b FORST, Vladimír, ed. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 4, S–Ž, dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Svazek I, S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6.
- ↑ a b HOUŽVIČKA, O. Karel Vika. Sadské noviny: nepolitický čtrnáctideník pro Sadskou a okolí. 25. července 1931, roč. 1, čís. 9, s. 2.
